Manucurist je rodinný příběh, spolupráce matky a dcery, která se proměnila v ženskou záležitost. Před Dnem matek jsme si proto chtěli popovídat s Gaëlle Lebrat-Personnaz, CEO a spoluzakladatelkou Manucurist.
Vrací se k počátkům tohoto projektu, který už dlouho vede, a svěřuje se se svými dojmy ženy, matky a velmi aktivní podnikatelky.
Gaëlle, v roce 1996 jsi se svou matkou založila Manucurist. Můžeš nám říct, jak tento nápad vznikl a jak jste ho rozvíjely?
Gaëlle | Moje maminka měla vždy dokonalou manikúru s nádhernými červeně nalakovanými nehty. Poté, co vychovala své 3 děti, se cítila nevyužitá a chtěla se naučit profesi manikérky. Nejprve pracovala pro pařížské kadeřnické salony, než našla ideální místo na náměstí tržiště Saint Honoré. Tak jsme vytvořily institut Manucurist věnovaný kráse rukou.
Já jsem mezitím 15 let pracovala v módě a na dálku jí pomáhala s vývojem produktů, komunikací atd.
Koncem roku 2016 jsem převzala celou společnost Manucurist, abych vyvinula nový typ laků na nehty a pečujících přípravků pro všechny ženy, s pečlivě vybranými ingrediencemi a co nejpřírodnějšími recepturami, aniž bych slevila z jejich účinnosti.
Jaké vlastnosti na své mamince obdivuješ nejvíc?
Gaëlle | Odvaha, vytrvalost, chuť pracovat – to jsou vlastnosti, které na své matce obzvlášť obdivuji. Vždy jsem ji slýchala říkat, že pokud chci být jako žena svobodná, musím být finančně nezávislá.
Později, když jsem četla „Druhé pohlaví“ od Simone de Beauvoir, měla jsem pocit, jako bych slyšela svou matku: "Právě prací žena z velké části překonala vzdálenost, která ji dělila od muže; jedině práce jí může zaručit konkrétní svobodu.“
Co ti mateřství přineslo?
Gaëlle | Mateřství je široké téma! Je rozporuplné: mám pocit, že mě zároveň oslabilo i posílilo. Uvědomila jsem si, že už nejsem sama a že nesu odpovědnost za malé bytosti, které jsou na mně zcela závislé, což je děsivé, protože ztrácíme svobodu a lehkost typickou pro mládí. Ale je v tom i skutečná síla: pochopíme, že už neděláme věci jen pro sebe. Cítíme se užiteční. Mizí tím pocit prázdnoty existence, který byl u mě dříve silný.
Jak zvládáš skloubit roli matky v rodině s 5 dětmi a své povinnosti ředitelky firmy?
To je šílené! Na tuto otázku se nikdy neptáme mužů, kteří vedou firmy, ani žádného jiného muže. Jako by odpovědnost za organizaci rodiny ležela jen na ženách. Bohužel je to v mnoha zemích realita a k dosažení rovnosti v tomto ohledu, stejně jako v mnoha dalších, je ještě potřeba udělat kus práce.
Každá žena, matka i pracující žena, má v hlavě seznam, který se stále opakuje a neustále obnovuje. Je to známá a vyčerpávající „mentální zátěž“, termín, který se do Petit Larousse Illustré dostal až v roce 2020...
Jsem jako všechny tyto ženy často zahlcená, se svým seznamem práce/domov, který se mi stále honí hlavou. K tomu se přidává pocit viny, tak typicky ženský pocit, že nejsem pro své děti dostatečně přítomná. Časem jsem se ale naučila, že nemusí nutně záležet na počtu hodin, které s nimi strávím, ale na kvalitě společných chvil.
Co chceš předat svým dětem?
Gaëlle | Vyrůstají ve městě, v Paříži, a to mi připadá trochu smutné. Chci jim předat lásku k přírodě, zahradničení, názvy květin, stromů… Snažím se jim pomáhat vnímat přítomný okamžik, kouzlo drobností, které dávají životu chuť. Často mě napodobují a citují mě: "Není nám tu dobře?"
Jsou tu také zásadní hodnoty, jako je respekt k ostatním a smysl pro práci, bez nichž není nic skutečně možné. Svým dcerám chci předat smysl pro krásu pro sebe samotné. Aby se přijímaly takové, jaké jsou, a používaly make-up, aby se cítily silnější. A u chlapců bych si přála, aby z nich vyrostli spravedliví muži, schopní spravedlivě sdílet domácí práce.
Ale to, co chci, aby si především zapamatovali a zapamatovaly, je: „Buďte sami sebou, nesnažte se zavděčit ani mně, ani ostatním, staňte se tím, kým chcete být.“
